Hračka pro psa

Kdo si hraje nezlobí. Tak staré,  tak otřepané, a tak pravdivé úsloví.

Mezi nejoblíbenější hračky můžeme určitě zařadit ty aportovací. Obzvláště balonky. Za ty by naše Yummča dala život.  Dříve oblíbené tenisáky prý ničí zuby a tak jsem je vyměnila za balonky na šňůrce. Jsou z pevné gumy, která neobrušuje zoubky a provázek je praktický. Hlavně pokud máme psa s krokodýlí tlamou, který zároveň s hračkou omylem schramstne i naše prsty. A navíc, psisko se nejen vyběhá, ale můžeme zároveň hrát i na přetahovanou.

Aportovací hračky z plné gumy. Jejich výhoda je v tom, že jsou téměř nezničitelné. Odolají dokonce i Yummině. Činky, kroužky a různé jiné tvary. Výběr je obrovský, záleží na tom co se pejskovi líbí a co mu sedne do tlamky.

Fantastické tvary mají hračky pískací. MLP ty příšerné zvuky co vyluzují nesnáší - co udělala milovaná pejska, když to zjistila? Popadla hračku a pronásledovala ho s ní po bytě vesele mu pískajíc. Bohužel - nebo naštěstí - Yummině pískadlo dlouho nevydrží. Pískací čudlík dokáže z hračky vypreparovat na dvě skousnutí. Používám je už pouze jako odměnu při agility. I tak máme spotřebu jedna hračka na jeden trénink.

V létě jsme se neobešly bez plovoucí hračky. Koupila jsem dvě. Zatím co balonek Yumma milovala, na létající talíř zvysoka kašlala. Minulý čas je bohužel na místě - jednou jsem je zapomněla schovat a obě hračky skončily vykuchané.  Doporučila bych je i pejskům, kteří se s vodou teprve seznamují.  Bude to pro ně určitě zábavnější a  přirozenější než nějaké nucení. Samozřejmě že jsou výjimky, které plavat nedonutí ani ta nejoblíbenější hračka, ale psí Vydrýsky zářivá hračka která vydrží na hladině nadchne.

A jedna vychytávka na konec. Hlavně při výcviku je výhodné mít oblíbené aportovací hračky dvojmo.  Často se totiž stává, že pes popadne hračku hozenou mu za odměnu a nechce se mu vracet k páníčkovi. Oblíbenou hračku už má, jiná ho nezajímá a na pamlsky nemá chuť a když navíc ví, že mu pánčíček hračku čorne...  Taky bych nepřišla. Když ale vyčarujeme úplně stejnou hračku, zase má důvod přijít k nám. Ovšem jestli to tak funguje i se zemřelými kachnami, nevím.

Frisbee. Super hračka, většinu psů hodně baví, ALE:  První ALE: Je potřeba si dát velký pozor na materiál za kterého jsou vyrobeny. První  frisbee, které jsem Yummině koupila na internetu jsem vybírala podle ceny. Co nejlevnější, vždyť nevím, jestli ji to vůbec bude bavit. Bavilo ji to moc, ale levný plast byl tvrdý, nepružil, zato praskal. A v těch trhlinách si vždy pořezala jazyk a dásně.  Druhé ALE: Skoky a ostatní akrobatické prvky jsou šílenou zátěží pro klouby. Pokud nechceme psa úplně odepsat, musíme hru po pár minutách ukončit. Pro mamutíky frisbee není vhodné vůbec.

Nahrazovat aportovací hračky kameny nebo klacíky rozhodně nedoporučuji. Riziko úrazu je příliš velké.

Hračky přetahovací. Většinou jsou to bavlněné uzly, pešci, plyšáci. Z domácích zdrojů je pro tuto hru ideální ustřižená riflová nohavice. Staré tričko, nebo ručník se dá použít taky, ale rychle se roztrhá. Nám plyšáci nikdy dlouho nevydrželi, Yummča je ničič likvidátor. Uzly a pešci jsou odolnější, problém je pánčička s nedostatečnou fyzičkou. U těchto her obecně platí, že začátek a hlavně konec určuje páneček. Pro hodně dominantní psy, kteří nemají vyjasněné své místo v rodinné smečce se nedoporučují. Pro ty je lepší zajít si na cvičák na klasickou obranu, při které pes nebojuje s pánečkem, ale naopak, spolupracuje s ním při "lovu" figuranta.  (A navíc se tam naučí, že jinam, než do rukávu se kousat NESMÍ.)

Dentální hračky. Jsou to většinou míčky nebo kroužky s drážkami a různými výstupky, které  při hraní čistí zuby a masírují dásně. Yummi, jak jinak, dává přednost těm sežratelným.

Motivační hračky. Jsou jednoduše geniální. Psisko se naučí používat mozek a neomezuje ho věk, fyzický stav ani počasí. Jednodušší jsou duté koule do kterých nasypeme pamlsky a ty z nich při hraní vypadávají. Složitější jsou dřevěné, nebo plastové podložky s důlkama, do kterých se vloží pamlsky, přikryjí se různými typy deklíků a psík musí přijít na to, jak se to otevírá aby se k pamlsku dostal. Snad jsem to popsala srozumitelně. Tyto hračky jsou ovšem dost drahé. Ale můžeme se jimi nechat inspirovat, použít svůj mozek a vymyslet domácí verzi těchto her. Stačí nám tři neprůhledné plastové kelímky, jeden pamlsek - a můžeme se psem hrát "skořápky". Nebo vezmeme pár papírových krabiček (třeba od sýrů), nacpeme je pamlskami a poschováváme je různě po pokoji. Pak do pokoje vpustíme psa a necháme ho krabičky hledat. Nebo....možností je nepřeberně. Záleží jen na fantazii pánčíčků.

Tak konec psaní, my si jdeme hrát ....